O nás

Chovu NISHIKIGOI se věnuji řadu let. Avšak opravdová láska k japonským kaprům propukla naplno až se stavbou vlastního koupacího jezírka.
Vše začalo v roce na jaře 2018 kdy jsem potřeboval přestavět terasu, která již neplnila svůj účel.

Děti už odrostly a houpačky nebyly potřeba. V tu chvíli přišla myšlenka, která vše odstartovala „jezírko".

Jelikož se věnuji výrobě bazénů přes dvacet let, ujistil jsem manželku, že něco malého na osvěžení by na zahradě bylo potřeba. Samozřejmě velmi dobře věděla, jak to dopadne. Se začátkem výkopu se má představa o malém jezírku začala vytrácet. A manželky prognóza naplňovat.

Avšak potřeby koi kaprů, správná termoregulace a funkčnost jezírka zvítězily, vše se rozběhlo naplno.

Původní plán byl 5 x 3 m s hloubkou 1,5 m. Nakonec jsme skončili s koupacím jezírkem 10x5m a hloubkou 2,8m.

Samozřejmostí je tech. zázemí, které v tomto případě, 10% z objemu jezírka, vycházelo na filtraci 5,5 m³ a úspornější gravitační zapojení.

Otevírání terasy nad filtrací jsem vyřešil čtyřmi písty, které zdvihají v páru dvě třistakilogramová křídla.

Zbývalo už jen pár ,,drobností,, a mnohaletý sen se konečně po roce a půl splnil. Nejšťastnější však zůstávají děti. Pozorovat v bezmála třech metrech hloubky nádherné a ochočené koi kapry spolu s jesetery, je něco co vykouzlí úsměv na každém obličeji.

A večerní posezení spolu s mou ženou při krmení koi je něco co nejde NEMILOVAT !!!

Po dokončení koupacího jezírka a chovu koi na 100 % se stále více nadšenců nishikigoi se špatně fungujícím jezírkem začalo ozývat s prosbou o radu s údržbou a nefungující filtrací. Většinou se jedná o chybně navržené jezírko, které z důvodu snahy se co nejvíce přiblížit skutečnému biotopu je po pár letech zanedbání údržby a obsypání všech ploch štěrkem takřka nemožné bez většího zásahu vyčistit. Jakož i poddimenzování filtrace, přerybnění, nebo úplná absence filtrace mě donutilo k tomu, že potřebuji prostor pro výrobu a uspokojení poptávek jezírkové a bazénové technologie.

Na začátku všeho se jednalo jenom o pár koi a jeseterů. Netrvalo však dlouho a ve venkovním jezírku se už nedalo koupat, ryby byly prostě všude. Řešení mělo jedinou možnost. Zimoviště. Problém byl s místem a s plány do budoucna částí budovy, která by přicházela v úvahu.

Nakonec vyhrály ryby. Tentokrát jsem se chtěl držet zpátky a nic nepřehánět. V průběhu oprav tentokrát přišla manželka s dotazem, zda malé nádrže budou rybám vyhovovat? Na odpověď, že to rybám bude muset stačit, odvětila „KDYŽ DO PEKLA TAK NA POŘÁDNÝM KONI“ a s konstatováním toho, že se v zimě asi půjdeme pást, prohlásila postav to tak, jak to potřebuješ a jak to bude vyhovovat rybám. Poslední přání vyslovila nejmladší dcera, že do toho bazénu neuvidí a že bude trvat dlouho než doroste a bude moci ryby pozorovat. Po dlouhém zvažování se mi tato myšlenka začala zamlouvat a další projekt byl na světě.

Dnes jsem rád, že mě podpořila a poradila všechna má děvčata, protože s dalšími dovozy ryb z Japonska mám teď slušné zázemí pro chov a prodej nishikigoi, jeseterů, veslonosů, a nově i tamasaba.

PS. začíná to být už zase malé :)